středa 15. května 2024
Pán Ježíš se skutečně zjevuje během svaté mše
Zpráva od Pána Jezise Krista pro Valentinu Papagnu v Sydney, Austrálie dne 4. května 2024
Tuto ráno, když jsem modlila Angelus, zjevil se anděl a řekl: „Valentino, náš Pán chce tě vidět. Přidej se ke mně. Chce ti ukázat něco, co jsi ještě nikdy nezažila.“
Nahodou jsem byla přenesena na místo, kde jsem ještě nebyla. Před námi stála budova, která vypadala jako stará kamenný kostel. Anděl a já vstoupili do této stavby. Když jsem vešla, viděla jsem zleva mnoho kněží a biskupů v velmi krásných oděvech, kteří modlili a chválili Boha. Ale neustala jsem tam — můj zájem nebyl na nich, když jela dále do budovy a byla přenesena přímo k nášmu Pánu.
Byla jsem přivedena přímo před nášeho Pána Ježíše Krista a okamžitě, bez mého ovládání, padla na kolena. Klonila hlavu při dělení znamení kříže a řekla: „Ó Sláva Vám, môj Pán Ježíši Kriste.“
Náš Pán seděl přímo vedle zdi. V pravé Ruce držel poměrně velký džbánek. Džbánek byl ze Starých Časů a měl velmi neobvyklý zakřivený tvar, který se zde na zemi nevyskytuje. Byl matný a stříbrné barvy.
Náš Pán Ježíš vylil vodu z džbánku na zem. Když jsem ho pozorovala, zeptala jsem se: „Pane, je tato voda Živá Voda?“
Odpověděl: „Ano, to je Živá Voda, ale Posvátná, která odmyvá všechny nešvary a hříchy.“
Na zdi poblíž nášeho Pána Ježíše, asi metr nad zemí, viděla jsem krátkou trubku vystupující ze zdi. Voda přitékala z této truby a padala na zem také.
Když voda prýštila, stále mohl slyšet v dálce oběti Mše od Biskupů a Kněží. Byli dále od místa, kde jsem klečela. Nahodou, když zněl zvuk obětí Mše, taky přestala voda prýštila z truby i z džbánku drženého náším Pánem.
Když jsem hleděla na nášeho Pána, viděla jsem, že je úplně vyčerpán a v bolestech. Nahodou se zjevily dva andělé po jeho stranách.
S rukama pod Pažemi řekli souhlasně: „Vzhůru!“
Zvednouce ho, pak jej mírně usadili na malý pohovku poblíž. Andělé se poté stáhli.
Úplně vyčerpán, bez energie a vypadající velmi unaveno, náš Pán Ježíš sklonil se na stranu. Začala jsem se starat o nášeho Pána, a začala jsem plakat. Nikdy jsi ho neviděla takhle. Zůstala jsem klečet vedle nášeho Pána.
Po chvilce se zjevili dva andělé znovu. Opět jej vzali, říkají: „Vzhůru!“ a pak přenesli nášeho Pána na postel přímo vedle pohovky. Postel vypadal velmi starobylý a byla vyrobená ze jednoduchého dřeva.
Andělé uložili nášeho Pána Ježíše na posteli a pak jej zakryli. Náš Pán Ježíš se odpočinul. Přiblížila jsem se klečíc blíže k posteli. Pozorovala jsem, jak náš Pán Ježíš zavřel oči a odpočíval z úplného vyčerpání. Byla jsem tak starostlivá a plakala pro nášeho Pána, myslela si sama: „Lidé, kdybyste jen věděli, jak náš Pán trpěl za vás — proc jsi ho takto urážejete? Náš Pán opravdu, opravdu trpěl za nás.“
Bylo mi tak líto našeho Pána, vidět ho tak vyčerpaného a hubeného a unaveného.
Náhle jsem mohla vidět ruku nášeho Pána pod pokrývkou, hledající mou ruku. Bylo mi tak radostné vidět, jak se náš Pán začíná hnout. Klenula jsem vedle postele s rukama skříženými a odpočívajícími na posteli. Náš Pán našel mou ruku a pomalu začal stiskat ji mírně, dávaje mi jistotu, že je v pořádku.
Po odpočinutí se pomalu zotavil a s pomocí dvou andělů, kteří znovu přišli, pomalu vstál a opět andělé odešli. Vstala jsem také.
Bylo mi smutné vidět nášeho Pána v velmi špatně kvalitním odění modré barvy. Otočil se a když to udělal, s zády ke mně, uviděla jsem dvě velké díry ve tkanině jeho odění. Tkanina se trochu hýbala, ale když zastavila, mohla jsem jasně vidět skrze díry syrové červené bičovací jizvy nášeho Pána, které obdržel během své Pašije a Ukřižování.
Náš Pán se poté začal pohybovat směrem k středu budovy a já ho následovala, když náhle lidé odvenku začali přicházet k němu a náš Pán se stal energičtějším a veselějším. Stála jsem vedle našeho Pána Ježíše, kdy se otočil ke mně a řekl: „Valentino, moje dítě, chtěl jsem, aby ses byla dneška s Mnou zde, abych ti ukázal, jak jsem plně přítomen při každé mši na zemi ve všech kostelech. Opakuju svou Agonii a Kalvárii znovu a znova. Spotřebovávám se do nicoty, aby jsi měl život, odpuštění a spásu pro svoji duši.“
„Děkuju za to, že ses byla zde, abys Mne utěšila. Vím, Valentina, že jsi se tak hluboce dotkla a líto mělo, že plakala. Jak tě miluju pro to.“
„Chtěl bych, aby si Moji biskupové a kněží cítili za Mne, ale mnoho z nich ani neuvěřuje, že jsem přítomen, když slaví obětní mši.“
„Modli se za ně,“ řekl.
Potom se ke mně přiblížila svatá žena, téměř běžela ke mně od vchodu do budovy, objala mě a políbila na tvář. Řekla: „Děkuju, Valentino!“
Myslela jsem si: ‘Proc mi děkuje?’ Potom jsem pochopila, že musela trpět pro ni a ona je za to vděčná, a nyní, jaký privilegium pro ni být tak vysoko na nebi, aby byla přítomna zde s naším Panem.
Náš Pán se potom otočil ke mně a abych mě rozveselil, protože jsem byla tak otřesena starostí, začal si se mnou žertovat. Řekl s úsměvem: „Valentino, moje dítě, myslíš, že má šanci být spásená?“
Všechny jsme se smály, včetně našeho Pána. Samozřejmě, již je spásaná. Odpověděla jsem: „Pane, vždycky je naděje!“
„Pane Ježíši, to mi učíš ty. Vždy říkáš: když se modlíte za lidi, řekněte jim, že vždycky je naděje, pokud věří Mne.“
Rekl jsem: „Děkuji Ti, Pane, za dar svaté Mše a milosti, které od Tebe přijímáme.“
„Valentino, přijmi všecko, co ti dávám s láskou,“ řekl.
Když mne anděl zase domů přivedl, nemohla jsem se hnout. Nemohla jsem chodit kvůli bolesti v obou nohou, která trvala až do asi dvaceti před tři odpoledne, když začala bolesti utišovat.
Komentář :
Mí milí biskupové a kněží, buďte pravdivi k našemu Pánu Ježíši Kristovi. Jakou čest máte slavit svatou Mši s pravým přítomností našeho Pána Ježíše na Kalvárii, že přijde k vám.
Milujte Ho a děkujte mu. On se opravdu spotřebovává pro naše spásu, pro miliony duší.